Trmická desítka za Přemyslem Oráčem
Právě jsme se vrátili ze závodu, který se konal v nedalekých Trmicích. Dnes jsme vyrazili o něco dříve než obvykle abychom vše v pohodě stíhali, takže jsem šel dříve z práce a na místo přijeli pro změnu s příliš velkým časovým náskokem, ale je to lepší někde čekat než potom lítat jak hadr na holi. Musím uznat, že ihned po příjezdu do místa kde se závod konal, tedy do již zmíněných Trmic mě velice překvapilo, že bylo značeno kam se vydat a kterým směrem je parkoviště. Takovéto značení nebývá moc obvyklé, za to příjemnější. Takže parkování bez problémů a šup vyzvednout startovní číslo. Dříve registrovaní běžci měli potisk i se svým jménem. Dostali jsme i startovní tašku a čipa. V tašce bylo vše potřebné a slibované. Zázemí závodu týkající se sprch, šaten, wc a dokonce úschovny naprosto skvělé. Pravda je, že se sem tam vyskytla menší fronta na mísu, ale nebylo to nic moc hrozného. Proběhlo takové kraťounké rozklusaní a vydali jsme se ke startovní čáře. Proběhl proslov, seznámení se sponzory, partnery a popisem trati. Než jsme se stačili rozkoukat bylo odstartováno. Příjemné překvapení byl Jan Kreisinger, který byl třešničkou na dortu a skvělé, že se zúčastnil. Ještě aby ne, když se v blízké době bude stěhovat do Ústí nad Labem jak na sebe prozradil.
Trať se mi moc líbila, sem tam stoupání a pak klesání, místy rovinka. Značení trati včetně pomoci dobrovolníků, kteří zde odvedli také super práci bylo na bezvadné úrovni. Bojím se napsat, ale nemělo to chybu. Otočka kolem kuželu hned u občerstovačky lehce po pátém kiláčku, paráda. No, asi jste nepoznali, že jsem dělal tak trochu pejsmejkříka Simče. Běželo ji to krásně, chtěla si zlepšit alespoň o pár vteřinek osobáček a ráda by to běžela 4:20/km jak mi tajně prozradila cestou na závod. Stále jsme se drželi za běhnama Vajrychovýma a Zuzkou Rusínovou, kterou asi kolem pátého kilometru opouštíme. Fanoušků moc nebylo, ale kdo byl doma a mohl chodit, přišel k plotu a fandil. Přišel cca šestý, když jsem začal pociťovat, že se Simče tak nějak hůře běží. Snažil jsem se ji trochu podpořit všelijak, ale měl jsem pocit, že nic nepomáhá, ale jak bylo vidět na výsledku, přece jen se mé snažení asi malinko projevilo. Tři kilometry do konce, Zuzka R. asi 200 metrů za námi a mírné stoupání. Stále se ohlížím za sebe a odhaduji vzdálenost. Simče jsem sdělil, že si vede dobře, že je na třetím místě, nevěřila tomu, že už tam nikdo jiný není. Holky Vajrychovi malinko přitvrdili a pomalinku se vzdalovali. Zuzka R. v závěsu za námi, ale to je už jen asi 800 metrů do cíle a trať se přehoupla do mírného klesání. Čím blíže jsme k náměstí a cíli, tím více je tu fanoušků, kteří tleskají. Cílovou čáru jsme protli v čase 43:57. Měl jsem super pocit, že se konečně podařila desítka pod 45:00 a ne o pár vteřin, chvilku jsem měl i vlhké oči. Následovalo objetí a radost. Je to skutečně skvělé a Simče to běhá líp a líp, je to šikula.
Následovalo odevzdání čipu, dostat do sebe trochu vody a využít občerstvení. To jediné bych asi vypíchl, neboť dávat si klobásu nebo párek v rohlíku... No nevím, to není nic moc pro nás nejedlíky masa. Ale jsme menšina a většina běžců byla opravdu spokojena jak bylo vidět. Poukazy na klobásku jsme dali policistům, kteří měli velikou radost. Vypili jsme vodu a v autě si uvařili slabé kafíčko na zahřátí, které bodlo. Malinko nás zahřálo, ale nestačilo to, neboť bylo celkem dost chladno, měli jsme si vzít více věcí na převlečení a ne jen bundy. Po vyhlášení výsledků proběhlo losování cen z tomboly, to bylo na můj vkus příliš zdlouhavé a zbytečně moc a dlouho se omýlalo stále to samé dokola. Chápu, že je potřeba vyzdvihnout sponzory a partnery, ale slyšet to asi 5x tak nějak po sobě na mě bylo silné kafíčko. Každopádně ceny byly i poměrně hodnotné a opravdu smekám klobouk a těším se (nejen já) na další ročník za rok.
http://www.trmice20let.cz/trmicka-desitka/
Autor: Martin